Mustang Island – Mexický záliv

     Práce spojená se zálibou je asi nejlepší možná kombinace, a pokud jde o služební cestu do země, kde je nádherná příroda, je to naprosto ideální. Takhle jsem měl na konci března možnost navštívit stát Texas v USA a podívat se na pár dnů do Mexického zálivu.

     Má cesta začíná tam, kde pro všechny mé kolegy končí. Je pátek ráno a já společně s ostatními mířím na letiště v San Antoniu. Jenže já nebudu nastupovat do letadla, nýbrž do auta, které jsem si již měsíc předem rezervoval. Můj cíl je 170 mil vzdálený Mustang Island v Mexickém zálivu. Vše probíhá hladce a během 10 minut už přebírám malý Hyundai Solaris, který je pro mé potřeby naprosto dostačující. Chvíli trvá, než projedu hustou dopravou velkoměsta a pak pokračuji po dálnici směr Corpus Christie. Musím uznat, že řízení je zde naprosto pohodlné, dálnice jsou ve výborném stavu a cesta utíká rychle. Celý itinerář cesty jsem sestavoval dost podrobně a pracoval na něm několik týdnů předem. Není tolik času, abych mohl oblast zkoumat a hledat, kde je co k focení. Všechny body zájmu mám již dávno uleženy v mé navigaci a každý den mám pečlivě naplánovaný od východu slunce až po poslední paprsky. Později se celé tohle plánování ukázalo jako klíčové a troufám si říci, že je to základ každé takové cesty. Poprvé mě navigace upozorňuje na oblíbené místo kousek za městečkem Corpus Christie – prázdninové místo s mnoha krásnými letními sídly. Přejíždím most a vidím rozsáhlé vodní plochy a první ptáky a hlavně volavky, které loví v mělké vodě.

     Dá se něco nafotit, ale světlo ani prostředí není úplně ideální. Po chvíli jedu dál ke svému cíli a tím je návštěvnické centrum Mustang Island, kde potřebuji zakoupit povolení ke vstupu a taky nocleh. Platím 10$ a dostávám informaci, že již není volné místo v kempu a spát můžu jedině na pláži. To mi ale vůbec nevadí.

     Celé fotografování přejíždím mezi třemi lokalitami – Port Aransas Nature Preserve, pláže v Mustang Island a pláže na Padre Island. Někde je fotografování pohádka, jinde je to trochu složitější. K tomu ale až za chvíli.

     Asi nejzajímavější lokalita je v Port Aransas, kde je velký park s dřevěnými lávkami a pozorování vám zpříjemní ornitologické věže. Zde jsem strávil nejvíce času. Vstup je zdarma, většinu času jsem sám, a když už někdo dorazí tak jen na chvíli. U vstupu je upozornění na nebezpečí, které představují aligátoři. Za celou dobu jsem viděl jen jednoho a to ještě dost daleko.

     Nejhojnější ptákem, který se zde dá vyfotit je vlhovec člunoocasý, ten se běžně vyskytuje i na parkovištích, v parcích či v centru měst. Něco jako náš kos. Jeho nezaměnitelný hlas jde pořádně slyšet a zde je můžu pohodlně fotit ze tří metrů. Samci reagují někdy dost agresivně a brání své teritorium.

     Oblast je to opravdu nádherná, ptáci sedají na rákosiny kolem dřevěných chodníků a volavky loví poblíž. Na ty musím trochu jinak. Lehám si na lávku a svou sluneční clonu se snažím prostrčit mezi prkna zábradlí. Naštěstí je tam dost velká mezera a volavka zelenavá mi pózuje před objektivem tak blízko, že sotva zaostřím. Stejně tak se později objeví mladá volavka tříbarvá.

     Musím uznat, že “Amíci” jsou šíleně tolerantní a nemají problém se zastavit a počkat až dokončím fotografování v pozici ležmo. Je to pro ně docela rarita sledovat mě, jak dlouhé minuty mířím na nehybnou volavku a čekám, až se mi podívá do objektivu. Moje sestava zrcadlovky a dlouhého teleobjektivu vzbuzuje zájem a každý se mě ptá, odkud jsem a co vše jsem již vyfotil. Lidi jsou příjemní a dávají mi tipy na další zajímavé lokality v této oblasti, někteří mi dokonce malují i mapu. Chvíli zůstávám i na věžích, odkud se dají fotit letovky kolpíků růžových. Ale nemám na ně štěstí, vidím je jen jednou a hodně z dálky.

     V celém parku jsou na určitých místech tabule s jednotlivými ptačími druhy, které zde byly pozorovány.

      Další oblastí pro fotografování jsou rozsáhlé písčité pláže v Mustang Island a Padre Island. Ty se stanou i místem, kde budu nocovat. Co je pro mne docela nepochopitelné je, že po plážích se může jezdit autem a to i přesto, že v oblasti se nachází významné hnízdiště mořských želv.

     Celkem procházím asi 5km pobřeží a sleduju každého ptáčka pobíhajícího na okraji mořské vody. Mexický záliv je bohatý na potravu a ptáci protahující z Mexika na sever se zde zastavují a nabírají energii pro další cestu. Po plážích tak můžete vidět hejna jespáků, rybáků, kulíků, vodoušů, racků, pelikánů a dalších druhů. Nejde ale o dva či tři kusy. Jsou jich tu desítky a stovky. Nikdy jsem neviděl tak velké množství druhů na jednom místě. Úniková vzdálenost je různá, ale většinou je to tak do pěti metrů.

     Co říci závěrem? Tahle malá část Mexického zálivu je nádherný kus země s bohatou nabídkou, která uspokojí každého wildlife fotografa. Jediná chyba, kterou jsem udělal, že jsem si nezarezervoval více času 🙂 Tak snad někdy příště…

 Další foto: