This photo is © Jiri Vondracek

Orel mořský v Polsku

Orel mořský v Polsku

     Jsou některé fotocesty, na které jen tak nezapomenete. Není to tím, že naplníte karty fotoaparátů, je to i tím jak cesta probíhá a jaký zážitek si z fotografování odnesete. A přesně taková byla naše cesta do Polska - nezapomenutelná.

     Celé to vzniklo náhodou a ani jsem nedoufal, že bude možnost si kryty pro fotografování orlů pronajmout. Ale povedlo se, a když mi Marcin poslal zprávu, že má dva dny volno, začal jsem ihned plánovat cestu do 400km vzdáleného města Kutno. Cesta probíhala zcela bez komplikací a s Jiřím a Jožinem máme co probírat. Na malém rodinném penziónu nás vítají a dokonce nám nabízejí teplou večeři - příjemný začátek pobytu. V SMS mám instrukce na příští den a tak se po jídle a pár pivech ukládáme ke spánku. Druhý den ráno vstáváme 4:30. Jdu na snídani a pro nachystané balíčky, které jsou místo obědu. V tomhle je to opravdu pohodlné, žádná starost. V hale potkávám jednoho človíčka, zdraví mě a představuje se jako Michael z Holandska. Ptá se mě, zda jsme fotografové z ČR a že s námi bude dva dny v krytu. Alespoň je příležitost poznat někoho nového. Přesně v 5:30 už stojí na parkovišti SUV 4x4 a po naložení věcí vyrážíme. Po cestě nám náš řidič Bogdan dává detailní instrukce, co se smí a co ne. Co je jasné hned, že do krytu musíme za tmy a ven až za šera, po příjezdu našeho průvodce. Kryty jsou velice prostorné a komfortní. Každý máme k dispozici pohodlné křeslo nebo karimatku, dle toho zda fotíme v sedě nebo v leže. Před odchodem nám Bogdan ještě zapíná plynové kamna :-)

     Je tma a příležitost si trochu zdřímnout. Jakmile se začne rozednívat, registrujeme první orly, kteří přilétají a pohybují se poblíž krytu. Jen pozorně sledujeme, ať je nevyplašíme. Většinou sedí několik orlů na poli asi 60m před námi a jeden čeká a obhlíží situaci blíže krytu. Za několik desítek minut se přiblíží i ostatní. Co je zvláštní, že žádný orel se nekrmí. Snažíme se odhalit, co jim vadí. Prostě sedí u návnady, ale ani se jí nedotknou. A tím ani nemají důvod bojovat mezi sebou. Možnou příčinou je traktor, který někde za námi kosí okolo cesty porost a remízky. Využiju alespoň toho, že někteří jedinci pózují na odsedacích větvích.

     Nic moc se neděje, sem tam některý orel přistane poblíž krytu na zamrzlé kaluži. Pro můj objektiv v kombinaci s full-frame je to tak akorát. Jožin se na DX formátu nechytá a nezbývá mu dělat nic jiného než portréty. Je pro mne docela překvapením, jak jsou ptáci zvyklí na kryty a pohyb objektivů. Později zjišťujeme, že není ani žádný problém měnit pozice a vyměňovat objektivy. Orli jsou naprosto klidní. Proto se daří i letovky. Na ty je mnohem lepší poloha v sedě s fotoaparátem na stativu. Když se přehoupne den do druhé půli, je pasivita ještě větší a orli prostě sedí v dáli před námi a čekají. Jeden mladý pták sedí na větvi asi dvě hodiny bez hnutí a tak je příležitost prohodit foťáky a cvaknout si ho Michaelovým objektivem 600mm + TC 2.0

     První den focení máme smíšené pocity. Žádné akce a škaredé počasí, většina fotek na kartách je na smazání. Po návratu na penzión na nás čeká již večeře, u které probíráme právě uplynulý den. Jdeme brzy spát, druhý den nás čeká budíček ve stejný čas. Ráno usedáme do krytu s velkým očekáváním. Všude je klid a hned za rozednění počítáme poblíž krytu 15 orlů z toho asi 4 dospělí. Hned ráno je výživné a před námi se začíná odehrávat neskutečné divadlo. Orli jsou dnes hladoví a jdou po všem, co je k mání. Světlo nám nedovolí ještě fotografovat a tak jen nevěřícně koukáme. První závěrky začínají cvakat, když už je plno potravy pryč. Největší radost nám dělají dospělí orli, kteří budí opravdu respekt. Vždy, když nad námi proletí, slyšíme to mohutné mávání křídly. Celý den jsme obklopeni orly a karty se rychle plní. Najednou Jožin zahlídne orla skalního. Hledám ho mezi orly mořskými, a jakmile ho zahlédnu ihned zaostřuji. Je daleko, ale po pár vteřinách se zvedne a přilétá přímo k nám. Nezdrží se dlouho, ale všichni jsou spokojeni a takový bonus jsme skutečně nečekali. Do konce dne už fotíme jen akční fotky a stále si v hlavě promítám, co vše jsme viděli. Oba dny byly něčím vyjímečné a i když počasí nepřálo, s fotkami jsem nakonec dost spokojený a návštěva Polska mi v paměti dlouho zůstane.

Leave a comment